logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Rovere, sám řiď svůj člun

Skauting nás v našich dětských letech vychovával – učil nás prakticky i teoreticky a zlepšoval nás ve všech směrech. Skauting nás učil být součástí společenství a pomáhat bližním. Učil nás  hledat Nejvyšší Pravdu a Lásku a respektovat hodnoty, které nás přesahují. Celou dobu, jako vlčata a světlušky a později skauty a skautky, nás učili, jak sloužit sobě, druhým a Bohu.

Když dosáhneme určitého věku, najednou se v přístupu k nám něco změní. Najednou už nejsme pouhými příjemci skautského programu, ale stáváme se jeho tvůrci a vykonavateli.

Stáváme se rovery – lidmi, kteří sami řídí svůj člun.

V roverském věku se velmi zdůrazňuje několik oblastí skautského života – první z nich je sebevýchova.

Rover, který neustále pracuje na svém sebezdokonalování a seberozvoji, aby byl připraven do života v dnešní společnosti. Pak bude moci sám řídit své kroky na cestě životem ve shodě s heslem: „Sám řiď svůj člun.”
Robert Baden Powell, 1924

 

Sebevýchova

Pro některé možná přijde změna z příjemce na tvůrce skautského programu z nenadání, někdo na ní naopak již dlouho netrpělivě čeká. Není důvod se této změny bát. Předchozí působení v oddíle nás na tuto roli dostatečně připravilo. Máme v rukou ty správné nástroje a zbývá jen je dobře použít. Jaké že nástroje? No přeci pořád ty samé – povinnost k sobě, povinnost k bližním a povinnost k Bohu.

Povinnosti se nezměnili, stejně jako  se nezměnil jejich obsah. Změnila se však forma jakou tyto povinnosti plníme. Nejsou nám předkládány na zlatém podnose, ale vyžadují naši plnou aktivitu a pozornost. Není tu již žádný vedoucí, který nám připraví program – náš další rozvoj stojí především na nás samých. Sebevýchova nám umožní rozvinout naplno všechny oblasti, které život nabízí, a máme obrovské štěstí, že žijeme v době, která nás v tomhle ohledu neomezuje. Sebevýchova se však stále nese v duchu skautských principů a rover pořád zůstává skautem – na to se často zapomíná a to je škoda.

Sebevýchova je prvním stupněm roveringu. Je základem pro další skautskou cestu. Všichni známe až příliš mnoho vedoucích, kteří tuto oblast nezvládli a dnes už to skauti nejsou. Pokud nezvládneme najít cestu k sebevýchově, těžko budeme schopni plnit další úkol životní cesty rovera – službu. A o roverské službě zase až příště.

Autor

Dukát

Student historie a politologie na UK. Vůdce 20. oddílu Ginkgo z Českých Budějovic. Miluje historii, přírodu, armádu a všechny možné sporty.

Latest posts by Dukát (see all)

Komentáře

Další čtení:

  • Jakou masku nosíš ty?Jakou masku nosíš ty? Masky ve formě výrazů, postojů a stylu řeči dnes využívá profesionálně spousta lidí. Mezi ty nejprovařenější patří samozřejmě politici a obchodníci, ale třeba i moderátoři a herci. Aspoň tak to na ...
  • Patroni roverů a skautůPatroni roverů a skautů Jsou lidé, kteří se těší zvláštní pozornosti skautů na celém světě. Nemají splněno nejvíce odborek, nemají tři orlí pera ani vlčí tesáky. Nikdy nevedli oddíl ani družinu, nepoužívali Nový program a...
  • Extrémy v duchovním životěExtrémy v duchovním životě Relativismus vs. fanatismus. Krátké zamyšlení nad extrémy v našem duchovním životě a v prožívání skautingu. Začneme s jedním příběhem, o kterém si myslím, že není zas až tak originální, protože je...