logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Vánoční pohledy z dob minulých

První svobodné československé Vánoce se nesly v duchu velkých očekávání. Byly to Vánoce radosti a hrdosti z nově nabyté svobody. České země ale zažily ve 20. století spoustu zvratů. Dovolte mi, abych vás prostřednictvím novinových výstřižků a deníkových záznamů provedl proměnami Vánoc v naší malé zemičce uprostřed Evropy.

„Kolik dlouhých staletí nemohl nebohý národ náš slaviti svých národních Vánoc… Po kolik dlouhých století, oslavujíce svátky osvobození a míru, měli jsme na rukou těžké okovy cizího panování, cizího zpupného poručenství a cizích vlád! Až zase nám nadcházejí slavné a velebné Vánoce dnešní. První veliký svátek opravdové volnosti, velkých národních nadějí, velkého národního štěstí. První skutečné Vánoce Míru a Vysvobození. Ten den nám opravdu přišel – a právě včas…“
Národní politika, Boží hod Vánoční 1918

Ano, takto byly vnímány první Vánoce velmi vlivným deníkem Národní politika. Ale první republika nezažila jenom zlaté časy. Celou první polovinu 30. let naši zemi hluboce ovlivňovala světová ekonomická krize.

Počítá groše Ježíšek,
nemá jich letos dost,
alespoň kdyby nasněžil
maličkým pro radost

autor neznámý, rok 1933

Jen co jsme se vzpamatovali z ekonomické krize, přišla rána mnohem citelnější. Mnichovský diktát udělal z našeho státu mrzáka a vznik Slovenského štátu dokonal dílo zkázy. V březnu 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava. Začaly se tu zpívat jiné koledy…

“Tichá noc, svatá noc, všude klid, všude je jas, jen kancléř pevně k boji odhodlán, nocí a dnem nad Německem bdí sám, stále jen myslí na nás, stále jen myslí na nás.”
Německá verze slavné „Stille Nacht, Heilige Nacht“ 1940

Mnozí trávili Vánoce odloučeni od svých rodin a ne všichni měli štěstí slavit je alespoň na svobodě.

Šesté Vánoce v koncentráku! Už nebylo smyslu pro vánoční náladu, už jsme byli u stolu napěchováni, místo šestnácti se jich tísnilo třicet dva i více. A přece u našeho stolu musel být malý stromeček a také svíčky hořely. Přišli hosté i z jiných bloků, mezi nimi i třináctiletý slovenský partyzán, bývalý student gymnázia. Želeli a vzpomínali jsme padlé kamarády. Vzpomínali jsme všech, na které doma marně čekají.
Vzpomínka malíře Emila Filly, koncentrační tábor Buchenwald, 1944

Válka sice skončila v roce 1945, ale následky byly značné. Pro zásobování válkou postižených zemí vznikla organizace UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration – Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu). Dodávala nám všechno – od obilí po benzín. Zboží označené štítkem UNRRA bylo pro poválečné Československo typické a pomáhalo i při prvních poválečných Vánocích.

Milá tetičko Unro, nevíme, jak vypadáš, ale jistě jsi taková hodná stará paní. Asi jako babička Boženy Němcové, to byla nejhodnější ze všech babiček. Prosíme Tě, aby jsi mně a mým sourozencům přivezla stejné dobroty, jaké jsem mohla jíst jako malá. Hlavně čokoládu a pomeranče, ty mi moc chutnaly.
Vánoční dopis malé Mirky Úlehlové, otiskly Svobodné noviny 7.12.1945

V roce 1945 jsme tu vítali nejen UNRRU, ale i sovětské vojáky. Netrvalo dlouho a přivítali jsme i sovětské poradce a sovětské politické procesy. Našim komunistům nepřekážely jenom ostatní politické strany, ale i český Ježíšek. Snahu nahradit Ježíška dědou Mrázem snad nejlépe dokresluje jeden z nejznámějších proslovů minulého režimu.

Malý Ježíšek ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, nad betlémem zářící hvězda – to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy? Proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím ti bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující často ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Ježíšek vyrostl, zestárl, narostly mu vousy a stal se z něho Děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný. Je pěkně oblečený v beranici a kožichu. Nazí a otrhaní nechodí už také dnes naši pracující ani jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od Východu a na cestu mu září také hvězdy. Ne jen jediná betlémská, ale celá sada rudých hvězd na našich štolách, hutích, továrnách a stavbách.
Štědrovečerní projev předsedy vlády A. Zápotockého, otiskla Mladá fronta 25.12.1952

Tak nám prezentovali Vánoce komunističtí soudruzi. Jak se ale vzpomíná na Vánoce v místech, kam noviny nechodily?

Z jednoho baráku vyšla skupina, kterou vedl jeden československý farář. Do ticha noci od baráku k baráku zpívali koledy. Z lesa vysoko nad vězením nějací odvážlivci zatroubili „Tichá noc, přesvatá noc“, Dominik mi tehdy řekl: „Martine, kdyby mě teď chtěli pustit na svobodu, asi bych nešel. Tak opravdové Vánoce bych asi doma nezažil.“
vzpomínka pátera Víchy na Vánoce roku 1954 v lágru poblíž uranového dolu v Podkrkonoší

Po kratičké epizodě Pražského jara roku 1968 už byly zase Vánoce budovatelské. Naštěstí již bez Dědy Mráze, ale Ježíšek to pořád neměl lehké.

Žijeme svůj pokojný den. Žijeme jej, protože jsme uhájili svou vlast proti kontrarevoluci. Sláva za to nepatří nikomu na výsostech, ale náleží člověku na této zemi. Tomu, kdo nenechal znešvařit socialismus. […] Mnozí lžihumanisté budou dnes na kolenou prosit kohosi o spásu lidstva, ale nad jejich žadoněním bude jako vždy vysoko stát pravda revoluční internacionály – Proletáři všech zemí, spojte se!
Rudé právo, 24.12.1971

„Vánoce se v tomto roce díky pokroku budou slavit bohatěji než ty loňské.“
Mladá fronta, periodicky se objevující zpráva 1948 – 1988

No ale nic netrvá věčně. Pracně budované a neustále narůstající socialistické prosperitě nakonec odcinkalo. Svojí exkurzi tedy ukončíme u vzpomínky na Vánoce v roce, kdy jsme znovu získali svobodu.

Vánoce roku 1989 byly pro mne nejkrásnější a nejradostnější. Splnilo se to, v co jsem v minulosti jen nesměle doufal a věřil, totiž že se dožiji dne, kdy se pro všechny poctivé lidi otevře nový svobodný život bez obav ze zatýkání, strachu před Státní bezpečností a bolševickými soudy, doba, kdy bílá barva bude bílou a černá černou.
Jaroslav Michalka, bývalý politický vězeň, 1989

Líbila se Vám naše malá exkurze? A co myslíte, jaké pohledy se přidají za 20, 30 nebo 50 let? Jak bude jednou někdo z novin a deníků číst o letošních Vánocích?

Autor

Dukát

Student historie a politologie na UK. Vůdce 20. oddílu Ginkgo z Českých Budějovic. Miluje historii, přírodu, armádu a všechny možné sporty.

Latest posts by Dukát (see all)

Komentáře

  • Kůň

    Nazdar, dobrej článek. Jen jsem se chtěl zeptat, kde v Podkrkonoší byl ten páter Vícha? díky

    • Dukát

      Ahoj, p. Martin František Vích byl po procesu v roce 1953/4 odsouzen a poslán do lágru Tmavý důl (výhradně těžba uranu myslím). Ten je ve Rtyni v Podkrkonoší nebo někde poblíž.

Další čtení:

  • Extrémy v duchovním životěExtrémy v duchovním životě Relativismus vs. fanatismus. Krátké zamyšlení nad extrémy v našem duchovním životě a v prožívání skautingu. Začneme s jedním příběhem, o kterém si myslím, že není zas až tak originální, protože je...
  • Oheň Pravdy, Lásky, Krásy a SílyOheň Pravdy, Lásky, Krásy a Síly Na výpravách a táborech zaujímá oheň významné místo. Přes den nám slouží k přípravě jídla, večer je místem setkávání. Je to místo, kde se ohřejeme, když je nám zima, kde spočineme po dlouhém dni, k...
  • Jakou masku nosíš ty?Jakou masku nosíš ty? Masky ve formě výrazů, postojů a stylu řeči dnes využívá profesionálně spousta lidí. Mezi ty nejprovařenější patří samozřejmě politici a obchodníci, ale třeba i moderátoři a herci. Aspoň tak to na ...