logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Kroj rovná se skaut

Kroj je jedním z našich hlavních a nejviditelnějších symbolů. Něco, co hned ukáže: „hele skaut“, i když se jedná jen o divného týpka s béžovou košilí pošitou nášivkami a s liščím ocasem na hlavě. Také je to asi jedna z prvních věcí, která lidem probleskne hlavou, když si mají představit typického skauta, však si počkejte na náš další článek.

Šaty dělají člověka

Robert Baden-Powell zařadil kroj mezi výchovné prvky rodícího se skautingu. Jednoduchá khaki košile, klobouk, šátek a hůl – to byla cesta, jak chlapce z rozdílných vrstev sjednotit, jak smazat sociální rozdíly. Zároveň jako kouzlem stvořil z ušmudlaných příměstských výrostků skupinu, se kterou se bylo možné bez ostychu vydat do lesa i do divadla. Kroj symbolizoval rovnost a jednotu. Většina doplňků se dala podomáckou vyrobit. Přešít starou vojenskou košili a napařit dědečkův plstěný klobouk nebylo nic těžkého a nějaký klacek jako hůl se v lese vždycky našel.

Od té doby prošla stará vojenská košile značnými proměnami. Měnily se barvy, obyčejné knofly s dvěma dírkami vystřídaly knoflíky s lilií a generálské hvězdy a prýmky nahradily domovenky a činovnické štítky.
Najednou se košile stala i způsobem, jak se překonávat, vzpomínat a odlišovat. Kroj je mou osobní nástěnkou. Pamatuji si, jak pyšně jsem si našívala tři orlí pera. Taky je ukázkou kvalifikace, jak tak spokojeně sleduji své nášivky z kurzů a popotahuji se za bílou šňůrku. Může ale být i zdrojem sváru. Hned si vzpomenu, jak se můj milý kamarád Fire rozohnil nad tím, že mám ke kroji džíny. A kolik hádek jsem měla se svou vedoucí, protože já jsem si byla jistá, že se jako boubelatá pubertální skautka s krojem zastrčeným do kalhot na obvodním srazu jenom znemožním! Nu ale sama si neodpustím pohoršený úšklebek nad oranžovými rejoicemi či nad vlastníkem obdivuhodné sbírky šátků, kterou teď dává na odiv celičkou, bohužel nemajíc k dispozici i dostatečný počet krků. Anebo když už má tedy jen jeden šátek, je sepnutý kdesi u pupíku dobráčkem.

A teď babo raď. Nebo raději poraď ty, krojový řáde. Jenomže krojový řád mlčí a tiše doufá v obecný vkus a smysl pro estetiku. A tady je kámen úrazu, protože definovat si vkusné a nevkusné je v dnešní době velmi těžké. Kolikrát váhám, zdali usedám na záchod nebo na skvělé dílo raného modernismu.

Handrkovat se o takových věcech můžeme tudíž do nekonečna a nejspíše s nejasným výsledkem. Na co se však můžeme podívat, je kroj jako takový – symbol, výchovný prvek. Ať už je zastrčený v kalhotách nebo ne.
O tom, co si myslí zbytek společnosti nemohu tvrdit nic, i když si mnohé mohu domýšlet. Nejdůležitější je podle mě podívat se, jak kroj funguje uvnitř organizace, a pak teprve se ohlížet na veřejnost.
Jenomže já mám pocit, že ten náš milý kroj nefunguje ani uvnitř organizace. Jak jsem už nastínila, způsobů, jak „správně“ nosit kroj, je nespočet. To je mrzuté, ale možná trochu druhořadé. Pro mě má kroj i jiné nedostatky.

Cena  a dostupnost

Začněme s cenou a celkovou dostupností kroje a jeho součástí. Když jsem si tak zkušebně kupovala nový kroj pro vlče, vyšplhala se jeho cena k tisíci korunám (JUN – 1041 Kč, Liman sport 995 Kč). Cena se dá stáhnout, pokud si odpustíte píšťalku (100 Kč) a pásek (189 Kč), dostanete se k 750 Kč. Nechtějte vědět, kolik dáte za tradiční skautský klobouk.  Pokud tvrdíme, že skauting má být pro všechny, tak cenou kroje to opravdu nepodporujeme. Ostatně sám výše nepřímo jmenovaný odbor Skauting pro všechny si podobnou otázku klade ve své příručce.
Nesmíme totiž  zapomínat, že kroj je pouze jedna z investic, která rodiče nováčka (a nejen jeho) čeká. Pravděpodobně bude potřebovat i nový batoh, spacák a boty. Pro začátek… Řešením je samozřejmě různé dědění krojů po jiných členech střediska a věci z druhé ruky. I tak je to kupa starostí navrch. Proto se košile shánějí, kde se dá, po army shopech a v případě vodních skautů byly kdysi naprosto ideální košile hasičské. Bohužel (bohudík?) oficiální skautské košile nikdo bez dovolení Junáka šít nemůže. Na ty originální se samozřejmě vztahují ochranné známky.
Škoda, že se zdá, že to nejde zařídit levněji. A škoda, že nemohu říct, že by s cenou přicházela i význačná kvalita košile.  Svou novou košili mám sotva rok a půl, zažila dva tábory a už teď byste podle bílých map na zádech mohli procestovat půlku Evropy. Také jsem byla svědkem, jak od malé jiskry kroj vzplanul, což pro skauta není právě praktická vlastnost látky.
Přiznám se, že jako Pražák nepociťuji nijak znatelně problém s dostupností skautských doplňků, mám JUN jen kousek od domova. Říkám si ale, že to by mohl být další problém pro skauty a rodiče z menších měst. I když internet je mocný, člověk si občas věci, za které dává tolik peněz, rád osahá „naživo“.

Když máš něco rád…

Myslím si ale, že všechny tyhle povrchní detaily je možno s mávnutím ruky shodit se stolu, protože láska je přeci slepá a když máme někoho/něco rádi, tak mu leccos odpustíme. Musím se ale přiznat, že jsem svůj kroj začala mít ráda dost pozdě. Asi jako mnoho dalších dětí. Jednak jsem ho měla o šest čísel větší, abychom nemuseli kupovat stále nový, a jednak mi přišel strašně nepohodlný, složitý a vrcholně nepraktický. A trochu si myslím, že jsem nebyla sama, alespoň co to tak sleduji na dětech, které jsem vedla a vedu.
Měl by se tedy kroj změnit? Ano! Měl by být levnější nebo by k němu měla být cenově dostupnější alternativa. Měl by být funkční a pohodlný.
Jak by se měl kroj změnit? To opravdu nevím. Napadá mě zapátrat po levnějších možnostech, ale i podle diskuzí na webu skautské křižovatky už určitě takové pátrání muselo proběhnout. Myslím, že je potřebné nevzdávat se. Neříkejte mi, že tolik „zákazníků“ by leckoho nepřesvědčilo, aby zlevnil produkt, když má jistotu odběru… A pak jsou cesty, kdy bychom museli zlevňovat ze samotného kroje. Je otázkou, do jaké míry by měl Junák zlevnit. Musí reagovat na poptávku. Jako firma by Junák asi musel a mohl zlevňovat mnohem více, aby mohl lépe odpovídat poptávce. Naštěstí firmou nejsme a stále si uvědomujeme přidanou hodnotu, kterou má tradice. Ale kde je ta hranice mezi tím, jak moc chceme odpovídat na dobu a měnící se společnost, a do jaké míry si musíme zachovat naše zvyky, aby tradice měla stále onu přidanou hodnotu? A kdy už se tato tradice stává přežitkem a zkostnatělou krátkozrakostí? Jsou třeba fantasy stezky v pořádku? Nebo jsou jen líbivou odpovědí na popularitu fantasy? Je změna názvu směrem k „zjednoznačnění“ Junák = skaut opravdu tak důležitá pro samotnou organizaci? Ale o tom snad v nějakém jiném článku.

Pokud bychom zásadně nebazírovali na kroji, mohlo by ho nahradit triko. Doplnili bychom ho šátkem s plameny nebo s lebkami (pro zájemce tu máte odkaz) a na záda by přišly všechny nášivky z akcí, co se za ty věky uskutečnily. My skautky si uvážeme na košili uzel a zdravit se budeme už jen: „Yo swag!“ Nebo se rozhodneme setrvat u nefunkčních košil. Řešením by měl být nejspíše určitý kompromis. A nedělat věci jen na půl. Po té veliké slávě, kdy máme konečně i dívčí střih, by se mohl kroj vybrousit k dokonalosti.

Chtěla bych, abychom mohli mít kroj rádi a cítili jsme se v něm dobře. Aby byl levnější, dostupnější, slušivější – prostě dokonalý kus oblečení.
A taky bych chtěla, aby ho lidé přestali prznit kostkovanými kalhotami a lajdácky sepnutými šátky. Ale to už si nechte pro sebe.

Autor

Frů-Frú

21 let. Studuje na UK biologii a vede skautky a rovery u 88. střediska Radost. Ve volném čase ráda putuje a posedává po kavárnách.

Latest posts by Frů-Frú (see all)

Komentáře

  • Ivo

    .

  • Želwice

    No, dostupnost cenová pro NEPRAŽÁKY je zvýšena o 150 Kč pošty. Což na malé moravské vísce obzvlášť ocení matky světlušek – samoživitelky s 9 třídami ZŠ!

    • Blahoň

      Není úplně třeba kupovat si originální kroj od JUNA… mluvil jsem se skauty daleko od Prahy, kteří si našli nějakou paní, která jim v podstatě kroj ušije “na míru” a že to vychází na poloviční cenu :)

      • Tatar

        já zas slyšel o středisku, které našlo a nechalo si poslat zásilku košil obdobných jako jsou krojové z Číny za cca třetinovou cenu, takže dá se šetřit různými způsoby

  • Laura

    ..

  • Pytlík

    Vodáci to řeší matroskou :-D

    • Bára Frů Straková

      Co přesně je matroska? :D Mně se vybaví jen matrjoška, jak to tak slyším.

      • Pytlík

        Matroska ;-)

        • Bára Frů Straková

          Díky! Zas jsem o něco bohatší :-)

  • Drone

    Tady je ale věcí, ke kterým se musím vyjádřit (ehm):
    1) Když si to vezmete opravdu zevrubně, kroj je vlastně k ničemu. Kroj skauta nedělá. Ve skautském slibu, zákonu ani heslu o kroji není ani zmínka.
    2) (Myslím si, že…) Kroj od začátku vůbec nebyl výchovným prvkem (jak smazat sociální rozdíly), ale pouze přejatým prvkem z armády. V době a v situaci, kdy BP skaut zakládal, šlo hlavně o podobnost s armádou. Proč zrovna takováhle barva? V červené se v africké savaně neschováte…
    3) Co se týče pravidel pro kroje – pokud je nestanoví Krojový řád, pak je stanoví vůdce akce resp. organizační jednotky (toto se píše v Krojovém řádu). Kdyby tak někdo dával u Koráda pozor… Ale ano, doslovná pravidla jak a s čím ne/nosit kroj zde nejsou. Nicméně právě zde nastupuje nadřízená autorita.
    4) Co se týče problémů s cenou a dostupností krojů, s tím zcela souhlasím. Toto je jedna ze situací, která vůbec neměla nastat. Zvlášť když to dám do souvislostí s pořizováním slavnostních krojů pro činovníky okresů nebo krajů (de facto se jedná o obleky na míru s krojovými prvky) na náklady okresu nebo kraje – cena slavnostního kroje je cca 4000,-, a to je, prosím, pro lidi, kteří vydělávají. A pak zde máme děti, pro které je cca 1000,- za kroj docela dost, a ústředí jim v tom asi moc nepomáhá. Jak jinak si mám vyložit situaci, kdy se kupují drahé a dle mého názoru zbytečné slavnostní kroje , když by se stejné peníze daly použít na zlevnění krojů pro děti? Kdysi se říkávalo, že Junák (podobně jako skaut všude ve světě) je organizace zaměřená na děti a jejich výchovu a vzdělávání. V posledních letech mám pocit, že si ji něktěří představují jako organizaci pro snadnou seberealizaci, a podle toho se tak chovají.

    S myšlenkou článku vřele souhlsím.

    • Bára Frů Straková

      1) Je to symbol, jako každý jiný. Stejně jako vlajka nedělá národ, ale pro to se jí taky nezbavíme, ne? Nikde netvrdím, že když člověka navlíknu do košile udělám z něj skauta, ale navenek to tak může působit -> symbol.
      2) To si myslet můžeš :-) Já myslím, že podobnost k uniformě určitě byla zřejmá – viz vojenská košile. Neřekla jsem to tam doslova, to máš pravdu. Podle mě to ale klidně výchovný prvek byl. Jestli to tak B-P myslel se můžeme dohadovat, ale tenhle rozměr to určitě mohlo mít.
      3) Představ si, že já dávala pozor u Koráda, jak na čekatelkách, tak na vůdcovkách. A taky si představ, že jsem ho i studovala před psaním toho článku :-) Šlo mi spíše o obecná pravidla, platná všeobecně pro všechny členy Junáka, která nejsou. Ano, vůdce organizační jednotky si může kázat, pokud to samozřejmě není v rosporu s nadřazenou OJ, což ale může mít za následek ještě větší roztříštěnost, aneb, dělejme si to každý jak chceme, což je asi to, co jsem tím chtěla říct :-)
      4) Koukám, že ta aféra se slavnostníma uniformama ti dost leží v žaludku. Souhlasím, že to je trabl. Taky mám pocit, že se „nahoře“ řeší úplně jiné věci než děti a je to dost odtržené od reality, nu snad se to bude lepšit, když bude dost impulsů.

      A díky :-)

  • Tatar

    Protože to nemá na štítku natisknuto “Krojová součást” a nemá to knoflíky s lilií (který se tam teda dají přešít), proto je to levný a zapomněl jsem aj napsat, že to bylo z nositelného materiálu, zkusim zjistit, kdo mi říkal, že to takhle pořizovali

    • Bára Frů Straková

      Tak ale ten štítek to nezdražuje přece. Levněji to zdá se jde, jen z nějakého důvodu mimo Junák…

      • Panda

        Není cena dána i tím, že je pro košili použitý nějaký fairtrade? Košile z Číny je super, ale když si vzpomenu, jak svět jančí, že iPady vyrábějí děti, kde máte jistotu, že ty čínské košile právě nešily čínské světlušky a vlčata? Tedy, něco takového jsem četl na křiovatce a nevím, jak moc je to relevantní.

        • Bára Frů Straková

          Je to asi dost dobře možné. Mám se v nejbližší době sejít s někým povolaným, tak třeba se dovíme, jak to je :-)

  • Jan Miloslav Pletánek

    Košile má skvělý střih, ale více by se mi líbila na údržbu nějaká praktičtější barva hnědá, nebo v barvě skautského klobouku. Apropos když už jsem u toho klobouku zajímalo by mě koho napadlo udělat do něj díry s uzlem pro provaz, který obepíná hlavu, aby z ní nespadl. Domnívám se, že dotyčný s ním nikdy nešel v dešti jinak by po chvíli cítil jak mu po provázku stéká voda za košili a vyřešil by to jako to má většina kovbojských klobouků.

Další čtení:

  • Rovering a ekonomika láskyRovering a ekonomika lásky Já miloval vás; láska, ještě, stále žije. V mojí duši nevyhasla zatím zcela. Ať vás však už víc netrápí; já nechci vás ničím rmoutit. Já miloval vás; tiše, beznadějně. To nejistota, to ž...
  • Skautská bratrská pomoc Ukrajině – spasitelský komplexSkautská bratrská pomoc Ukrajině – spasitelský komplex Vrchní představitelé Junáka dne 20. února poslali jménem naší organizace dopis s nabídkou pomoci ukrajinským skautům. Obtěžoval se někdo domyslet tento čin do konce? Nebo to byl první nápad po vypn...
  • Skautské weby napříč internetemSkautské weby napříč internetem Web je komunikační prostředek, který nabízí oddílům, střediskům či kurzům unikátní možnost dát o sobě vědět a zároveň komunikovat se svými vlastními členy/účastníky, to všechno za naprosto zanedbat...