logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Alkohol a my – víme si rady?

“Kdo víno má a nepije,

kdo hrozny má a nejí je,

kdo ženu má a nelíbá,

kdo zábavě se vyhýbá,

na toho vemte bič a hůl,

to není člověk, to je vůl.”

Jan Werich

 

Ženy, víno, zpěv – téma měsíce dubna. Chápejme jej chvíli nejen jako heslo vzletné milostné antické poezie, ale také jako naprosto dnešní poetičtější pojmenování uvolnění a dobré zábavy. Oprostíme-li se od surového pojetí těchto tří magických slov například v seriálu Game of Thrones, zjistíme, že se pod nimi skrývá prostá radost a veselost ze společnosti spřízněných duší. A čím jiným by skauting ve věku dospívání a dospělosti měl být, než společenstvím lidí, kteří jsou naladěni na stejné vlně a se kterými je radost jít kus života bok po boku?

Jsme ovšem opět postaveni před nevyřešitelnou otázku onoho prostředního slova „víno“. Ať se snažíme sebevíce, určujeme pravidla pro nošení krojů, ustanovujeme stupně vzdělání potřebné k vykonávání rozličných funkcí, vymýšlíme strategie našeho dalšího junáckého počínání, vypořádat se s alkoholem se nám stále nedaří. Všeobecně se spoléhá na to, že všichni máme soudnost a s alkoholem umíme zacházet, že to není téma nutné rozebírat a věnovat mu zvýšenou péči a přehnanou pozornost. A přitom se tolik dotýká nejen roverů ale i mladších skautů, se kterými je nutné o alkoholu hovořit a seznamovat je s riziky, která může přinášet.

V roverském věku se toho mnoho mění, mladí lidé se osamostatňují a hledají své vlastní cesty, oddělují se od rodin a začínají si vytvářet jakési základy nezávislého života. A všeho toho jsou schopní díky vzájemným diskuzím, z nichž mohou vyvozovat závěry pro ně vhodné. Touží sdílet své myšlenky jak s vrstevníky, tak i se staršími lidmi. Podvědomě tuší, že by tito lidé mohli být zkušenější a jejich rady jsou pro ně tudíž cenné. Proto shledávám potřebným otevírat i témata v jistém smyslu choulostivá a taková, kde ani zkušení vůdci nemohou s určitostí říct, co je dobré a co špatné. Protože i pouhým sdílením svých myšlenek mohou dokázat mnohé a ovlivnit své svěřence. Ať chceme či ne, starší jsou pro mladší vždycky vzory.

Jistě se mnoho z nás již někdy ocitlo v situaci, kdy probíhala oddílová rada v hospodě, neboť je to milejší a méně strojené prostředí než čtyři stěny klubovny. A nezřídka se stává, že všichni členové oddílové rady nejsou plnoletí. Co máte jako vůdci dělat v momentě, kdy si váš sedmnáctiletý člen chce objednat ve vaší přítomnosti pivo? Odpověď je nasnadě: pokud není plnoletý, jedná se o trestný čin podávání alkoholu nezletilému. A právě zde dochází ke konfliktu dvou aspektů: přejete si být dobrým vůdcem a vzorem, zároveň také vůdcem kamarádem, chcete, aby si všichni členové oddílové rady byli rovnocenní, víte ale, že je proti všem pravidlům (proti zákonu, proti mravním zásadám, nehledě na zdravotní důvody) dovolit, aby ve vaší přítomnosti nezletilí pili alkohol.

A nyní je nutné položit si zásadní otázku: „Stojí fakt toho, jestli jsem nebo nejsem dobrým vůdcem, zrovna na tom, jestli někomu objednám nebo neobjednám pivo?“ Pokud si nejste sami sebou před oddílovou radou jistí, společným pitím alkoholu to nevylepšíte. Vaším úkolem pochopitelně nemůže být snaha totálně zakázat a trvat na tom, že dotyčný nesmí nikdy nikde pít. Chcete-li ale být dobrými vůdci a vzory pro své členy, pracujte na respektu, který k vám mohou na základě vašich činů a přístupu chovat. Vymezte jasná pravidla a dbejte na jejich dodržování. Nezapomeňte ale také uvést relevantní argumenty, proč jsou vámi daná pravidla taková, jaká jsou.

Je možné, že vaši členové s vámi budou hovořit o takovémto tématu otevřeněji, než by hovořili se svými rodiči. Toho je potřeba využít a je nutné k nim přistupovat otevřeně – pochopitelně s vámi nikdo nebude sdílet své dojmy, když vy sami budete uzavření nebo zatvrzele trvat na svém jediném dogmatu. Veďte otevřenou diskuzi, vyvracejte argumenty, zpochybňujte tvrzení, uznejte chybu, když ji uděláte.

Zdá se, že vůdce oddílu to má v něčem poněkud jednodušší než vůdce roverského kmene. Ten je ještě o něco více postaven na vzájemné rovnocennosti. Jak řešit pití alkoholu ve kmeni? Co si počít na putovním táboře, kde na vrcholku kopce jeden ze členů vytasí vrcholovou placatku? Neexistuje žádný manuál, který by se v takovémto případě dal uplatnit. Obecně platí, že se alkohol v takovýchto případech přehlíží (nejedná-li se o zjevné porušování předpisů a zákona, nepije-li někdo nezletilý). Komu se to nelíbí, spokojí se a nebo mu spíše bývá dáváno najevo, že se má spokojit, s tím, že on sám nepije. Jako vůdci kmene můžete jednoduše vydat zákaz pití alkoholu na kmenových akcích, ovšem musíte být připraveni si za ním také tvrdě stát a sami jít důkladně příkladem, což není mise pro slabší povahy. A zároveň se objevuje otázka, zdali je tato cesta opravdu funkčním výchovným prostředkem a jestli není poněkud pokrytecké zakazovat pití alkoholu na akcích kmene, přestože víte, že se vaši členové každý pátek zpíjejí do němoty v lokálech čtvrté cenové.

Jak je vidět, nikdo mezi námi nemá patent na „práci s alkoholem“, všichni se v tom nějak plácáme, snažíme se ustanovit pravidla pro sebe samé i pro ostatní. Co podniknout, když vejdete s přáteli do lokálu a u nejbližšího stolu najdete své šestnáctileté rádce popíjející půllitry piva? Jak s alkoholem zacházet na skautských kurzech, kde jsou pouze plnoletí lidé? Patří alkohol na tábory? Je to opravdu natolik nedílná součást životů? Jaké je rozumné vysvětlení toho, proč pijeme alkohol (krom toho, že pivo je nejlevnější a pokud nechceme pít vodu, je většina nealkoholických nápojů velice sladká)?

Možná by stálo za to zaměřit se na toto téma ve skautské metodě intenzivněji, než tomu bylo doposud. Uvědomit si, že alkohol mezi námi je a bude, ať už před ním zavíráme oči či ne. Chápat jej jako součást lidských životů a učit se zacházet s jeho přítomností. Umět rozpoznat, kdy je a není vhodné alkohol pít, a také rozvíjet a pracovat na schopnostech sebeovládání. A především klást důraz na své tělesné a duševní zdraví.

Autor

Tlampa

Studentka a skautka se slabostí pro své přátele a dobré jídlo. Čerstvě vstoupila do druhého čtvrtstoletí svého života a miluje kapybary.

Latest posts by Tlampa (see all)

Komentáře

  • Tlampa

Další čtení:

  • Junák nebo junáci?Junák nebo junáci? Před nedávnem jsem napsal názorový článek na dopis, který organizace Junák poslala na Ukrajinu. V souvislosti s tímto tématem se objevila i diskuze, která s článkem sice mnohdy vůbec nesouvisela, a...
  • Babišovy sterilní rohlíkyBabišovy sterilní rohlíky Politická scéna se začíná uklidňovat, Bohuslav Sobotka pravděpodobně bude příštím premiérem. Jenže vyjednávání o vládě zdaleka nejsou u konce a to zejména proto, že vítězům voleb se do vlády nechce...
  • Náčelnictvo: požíráme sami sebeNáčelnictvo: požíráme sami sebe Co dělá Náčelnictvo? Kde se bere, kolik bere a kdo mu bere vítr z plachet? Skautská vize s kandidáty do vedení Náčelnictva Junáka slibovala předvolební debatu. Jenomže kde nejsou protikandidáti,...