logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Výšlap na Ivančenu aneb sama mezi skauty

Můj přítel mi na naší první schůzce sdělil, že je skaut. Zděsila jsem se. Žádného skauta jsem do té doby neznala, jako ne-skaut jsem pouze věděla, že si dávají přezdívky, že vážou nějaké uzly a že nosí stejnokroje. Ostatní tajemství skautingu mi ale měla být nadobro skryta, protože mi Pavel, jinak mezi skauty zvaný Viky, hned v další větě oznámil, že již není aktivním členem svého oddílu. Musím uznat, že se mi ulevilo.

Loni touto dobou se mě Pavel zeptal, jestli s ním nechci jít na Ivančenu. Neměla jsem tušení, co to je. Řekl mi, že takový výlet s jeho kamarády, a tak jsem souhlasila. Ráno v den srazu, když jsme přišli na autobusové nádraží, jsme zahlédli hlouček lidí, z nichž někteří měli na sobě skautské košile. „Proč je mají?“ ptala jsem se Pavla. „Jdeme přece na Ivančenu, tam se vzdává hold padlým skautům. Ale neboj, nebudou tam jen samí skauti,“ utěšoval mě. No dobrý, tak když to říká, asi to bude pravda, snad nebudu zas tak moc vyčuhovat, napadlo mě.

V autobuse se rozpoutala debata o tom, jak nemám nabízet „čtverkařům“ domácí bábovku, všichni se smáli, až na mě. „Já jsem byl v prvním oddílu,“ sděluje mi Pavel. Aha, no hned je mi to jasnější. Po zbytek cesty už jsem se raději na nic neptala, bála jsem se, že svými neustálými otázkami typu „cože, co to znamená“ vzbudím dojem, že mám IQ ovce.

Těsně před příjezdem do Ostravice si prakticky všichni v autobuse oblékli košile i s šátky. Tak přece jen budu vyčuhovat. Po vystoupení z autobusu se najednou všichni začali shromažďovat do kruhů, těch pár lidí, co jsem znala alespoň jménem, se mi ztratili a já se ocitla uprostřed kruhu neznámých kluků. „Běž ke svému oddílu!“ křikl na mě chlapec asi tak šestiletý a prudce mě vystrčil. Všichni začali něco pokřikovat a já tam stála sama. Sama mezi lidmi v košilích, co mě nepustí k sobě do kroužku, a pořád jsem nechápala, proč nemám nabízet jídlo čtverkařům. Začala jsem litovat, že jsem nezůstala doma.

Asi tak v půlce cesty za mnou přiběhli dva chlapci, prý, ze kterého jsem oddílu. Když viděli nechápavý výraz, vysvětlili mi, že si dělají jakousi statistiku. „Já ale nejsem skaut,“ řekla jsem. Oznámili mi, že na mě tím pádem nemají kolonku a odporoučeli se pryč.
Po zbytek cesty jsem se neustále něčemu divila. Nechápala jsem, proč tam všichni nesou nějaké prapory, jak to, že desetileté dítě vede nahoru pětileté a nikde ho nezapomene, a hlavně kolik je v Česku skautů…

 

Letos jsem na Ivančenu šla podruhé, dobrovolně. Pořád nechápu potřebu nosit stejnokroje, ani potřebu táhnout do kopce, který sotva sama vyjdu, desetikilový kámen. Ale závidím všem skautům a skautkám jejich přesvědčení a obdivuji jejich odhodláním zachovat tradici a předat důležité poslání, které Ivančena nese, mladším generacím.

Autor

Míša Štolfová

Studuje žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve volném čase ráda chodí po horách, hraje badminton a také peče.

Latest posts by Míša Štolfová (see all)

Komentáře

  • Tlampa

    .

  • Exod ze Vsetína

    Míšo, je to jednoduché. Motto Ivančeny znělo – Přilož svůj kámen. A bylo ctí nahoru vynést velký kámen, pamětní desku nebo něco podobného. Bohužel, teď se vybírají peníze a dělá “architektonická soutěž”…

Další čtení:

  • Guerrilla gardening – zahradník partyzánemGuerrilla gardening – zahradník partyzánem Jaro je v plném proudu, a tak jsme se rozhodli zkusit s našimi rovery tradiční jarní aktivitu – sázení. Pojali jsme ji ale poněkud netradičním způsobem. Guerrilla gardening (GG) neboli Partyzánské ...
  • Na cestuNa cestu The very basic core of a man's living spirit is his passion for adventure. The joy of life comes from our encounters with new experiences, and hence there is no greater joy than to have an endlessl...
  • Star mountain trip – nečekaná párty v ÍránuStar mountain trip – nečekaná párty v Íránu Jsou čtyři hodiny ráno. Náš autobus právě dorazil do městečka Dorud. Jeden z cestujících běhá už 10 minut zběsile po náměstíčku, drží autobus, aby nepokračoval po své cestě dál do Hammadánu. Chce n...