logo

Editorial

Abrakadabra! Amen! Dvě strany téže mince. Přesto kdekdo cítí rozdíl. Odkud pramení? Nezdálo by se sborové „Amen!“ cizinci stejně podivné jako rituální tance Maorů? Kouzla jsou výbuchy světel, metamorfózy, lektvary. Jsou i v „obyčejném“ světě a o nic méně čarovná. Kouzlo může mít osobnost, místo i jedinečný okamžik. Mile nás překvapí kouzlo nechtěného a nezapomeňme na lásku, jejímž časem máj je. Hledejte kouzla na každém kroku a taky tady u nás. Nový měsíc a s ním téma magie — nechte se okouzlit.

Proč nemáme ve středisku Nový program?

Junák se v minulých letech rozhodl pro oddíly zpracovat novou stezku. Mělo jít jak o revizi starých bodů, tak o přidávání nových, hlavně ale o zcela nový styl práce se samotnou stezkou. Existuje mnoho vyjádření o stezkách zvýrazňujících její přednosti. Tentokrát se na to podíváme z druhé stránky. Z níže uvedených a také dalších důvodů má nejen naše středisko stezky vlastní nebo přejaté odjinud.

 

Na poli pedagogiky došlo za poslední léta k mnohým změnám. Naši rodiče (a někteří z nás) byli zvyklí na jiný styl výuky, než jaký se propaguje dnes. Celkový přístup, jaký zaujímají odborníci dnes, se jistě dá označit za správný. Dovolím si ale tvrdit, že Nové stezky si z něj vzaly to horší.

Obecný systém kompetencí je v pořádku. Jde o systém, který nepředkládá jednotlivosti, které má člověk umět nebo znát, ale definuje celé oblasti, ve kterých se má orientovat a ve kterých má svoje schopnosti a znalosti uplatnit. Koneckonců máme tento systém i v Rámcových vzdělávacích programech (RVP) od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Důležité je ale rozlišit, k čemu slouží. RVP slouží k tomu, že si jednotlivé školy – které musí mít vlastní Školní vzdělávací programy (ŠVP) – na jejich základě ŠVP sestavují. Proto si RVP mohou dovolit být obecné, nekonkrétní. Kdyby Junák vydal něco jako RVP, podle čeho by si střediska mohla sestavit vlastní stezky, pak by to sloužilo skvěle (a současný obsah by se nemusel tolik měnit). Nové stezky by ale měly být jako učebnice – s nimi totiž přijdou děti do styku. Místo toho ovšem dostanou do ruky něco jako RVP, jak s tím mohou naložit, si zkuste domyslet sami…

Důsledkem složitosti stezek jsou pak problémy s (ne)pochopením jednotlivých bodů – někdo, kdo sestavuje znění bodů, samozřejmě přesně ví, co to pro něj znamená. Už to ale nemusí vědět rádce z druhého konce republiky. Zároveň se může dostavit nepochopení konceptu Nové stezky jako takové – a pak přicházejí na řadu různá školení jednotlivých kategorií činovníků. Ta by zdaleka nemusela být nutná, kdyby Junák zvolil jiný přístup. Na konci totiž tyto problémy s nepochopením konceptu nejvíce řeší Ti, kteří by neměli – děti a jejich rádci. To oni se potýkají s Novou stezkou, to oni musí věnovat drahý čas tomu, co má sloužit jako nástroj. Je to asi jako kdybyste rádcům a dětem místo sekery dali návod na její vyrobení. Tito lidé nemají být odborníci.

Aby bylo jasno, ne všechny myšlenky nebo jednotlivé body Nových stezek jsou špatně (i když o těch by se také dalo dlouho polemizovat). To, jestli ten který bod má svoje opodstatnění v tom kterém oddíle, má řešit každý oddíl – a i na to je v Nové stezce místo. Ale to, jakým způsobem stezka promlouvá k dětem, je na ně prostě neúměrně složité (výjimku mohou tvořit lidé od cca 15 let výš).

Další hojně kritizovaná oblast je určování bodů dětmi samými. Nejsem v zásadě proti tomu, ale měly by pak existovat rovné podmínky. Pokud si děti mohou vybrat pouze část z větší skupiny, aby oblast splnily, pak jsou možnosti stejné. Pokud si ale každý může vymyslet vlastní body, které ho mají rozvíjet a které na něho mají sedět, jak zajistíme rovné podmínky? A jak se mohou děti srovnávat? Ze stejného důvodu, nelze srovnávat například několik posledních ročníků státních maturit – nebyly stejné podmínky. Zrovna tak nebude možné děti v (těch kterých) oblastech srovnávat, což může vést i k ukřivděnosti na straně jedné nebo hledáním kliček v pravidlech na straně druhé. A k tomu naše svěřence přece vychovávat nechceme, nebo ano? (Jiná věc je opět kategorie 15+, tam lze tuto metodu použit, pokud jsou nám okolnosti nakloněny.)

Poslední výtka, kterou zde zmíním, jsou některé „výchovné“ body: „Dodržuji základní hygienické návyky (čištění zubů, umývání rukou, mytí těla, atd.).“ To, co je ve stezce (jakékoliv), mají být dovednosti, schopnosti atp., které člověk zvládne, ne to, co by mělo být součástí každodenního života. Pokud něco podobného (uklízení, hygiena atp.) dáváme jako bod, který si mohou splnit, pak mohou děti získat dojem, že je tato činnost nadstandardní (stejně jako vydržet měsíc bez počítače nebo zvládnout do 60 minut porazit a nařezat strom). Věci tohoto rázu se mají učit příkladem – stejně tak se ve škole učí kultivovanost projevu hlavně tím, jak se vyjadřuje učitel, ne drilováním pravidel. Dítě by mělo mít možnost se chlubit tím, co dokáže. Rozdělá oheň na sněhu? Super. Ujde za 1 den 50km? Super. Vyčistí si každý den zuby – 2x? … Bez komentáře.

Doposud jsem se vyjadřoval na téma obsahu Nových stezek. Teď bych se rád věnoval jejich samotnému vzhledu a tématu, tedy formě. Ano, je to ten méně důležitý aspekt stezky, ale stále je to aspekt. Zaprvé je celostránkový barevný tisk docela drahá záležitost, zvlášť pokud chceme být ekologičtí. Zadruhé zkonzumuje příliš velkoryse pojatá grafika nemalé množství papíru. Zatřetí je tematická stránka zcela poplatná době a za několik let nemusí dětem nic moc říkat (zde je třeba zdůraznit, že existuje i bezpříběhová stezka, škoda ale, že nezůstalo pouze u ní). Celkově mi přijde, že Junák vsadil na bombastickou vizáž stezky s vidinou, že si ji děti budou chtít prohlížet stále a stále. Z výchovného nástroje se tak stává zároveň marketingový, který žádný ze svých účelu neplní tak, jak by měl. Ponechme stranou fakt, že rodiče si nebudou oddíl vybírat na základě toho, jak vypadá stezka ani podle toho nebudou oddíl hodnotit. Takto megalomansky pojatá stezka je zbytečná a neúměrná svému účelu. A kolik se mohlo ušetřit peněz, kdyby byla lépe zpracovaná (v tomto případě s ohledem na formu).

 

Co říci závěrem? Neodsuzuji Junák za aktivitu ani za jeho snahu, pouze konstatuji, že Nové stezky jsou poněkud nešťastným projektem. Existují oddíly, které s nimi s menšími či většími (možná dokonce z žádnými?) obtížemi pracují, a lidé v nich mohou být i spokojení. To ale není ideální případ. Ideální by bylo, kdyby každý oddíl měl něco, na základě čeho by si mohl svoji stezku udělat (a proč nezkusit otevřené tvoření stezek lidmi z různých koutů republiky?) a o co by se mohl opřít. Zde by mohl Junák být opravdovým garantem kvality obsahu (návod by mohl obsahovat povinné body, doporučené znění nebo klidně pouze nástřel, jak si to autoři představují). Kdyby se Junák místo na centralizaci stezek zaměřil na podporu středisek a nabídl jim ucelený a korigovaný návod jak stezku udělat, klidně spolu s šablonou a návrhem bodů, udělal by lépe. Střediskům by to šetřilo čas a práci a tyto stezky by mohly být stejně (a troufám si říci, že spíše více) kvalitní jako ty současné. Pokud by pak existovala skupina lidí, kteří by byli schopní a ochotní na tomto projektu neustále se středisky pracovat – ještě lépe. Junák bohužel vykročil cestou centralizace.

Doslov

V minulých několika letech se u nás ve středisku téma stezek intenzivně řešilo. Po několika menších pokusech o úpravy jsme se nakonec pustili do celkové předělávky a tvorby stezek vlastních. S vlastním výsledkem jsme velmi spokojení, ale té práce mohlo být mnohem méně, kdybychom měli oč se opřít z metodického hlediska.

Autor

Ged

Náčelník brněnského střediska, instruktor RK Rozrazil a student MUNI v oboru učitelství zeměpisu a anglického jazyka.

Latest posts by Ged (see all)

Komentáře

  • Vojta Petr

    Ahoj,
    napadají mne 4 věci:

    1) Pises o Novém programu, ale reálné zminujes jen skautské stezky, patří tam toho víc, trochu to zavádí.
    2) Proč myslíš, že je nutné, aby se děti museli nutně srovnávat navzajem? Princip stezek je takový, aby děti chtěli překonávat sami sebe, ne kamarády (byť můžou, ale to pak nejsou ty děti, které si sami dokáží volit nové body)
    3) Po grafické stránce se e bojím, ze jsme obecně zaspali. Ikdyž vidím, ze první dva stupně stezky jako fantasy baví, druhé dva už se míjí. A to mluvím za kluky, u holek to musí byt ještě horší. A ano, nefantasy verze zachrání jen trochu.
    Tenhle problém je ale podle mne i u časopisu Skaut. A myslím, ze je to dané tím, ze prostě cilovka 10-15 holky kluci je FAKT moc široká.
    4) Pro mne třeba stezky společně s metodikou jsou návodem, jak si stezky upravit dle sebe. A naopak hotové řešení mi přijde rozumnější, protože ne každé stredisko a oddíl by si vlastni stezky zvládl vytvořit. Co se pohybují na vudcovkach, vidím, ze rozdíly napříč republikou jsou fakt markantní.

    Ale hlavně – stezky nejsou povinné. Každý si může dělat svoje a může inspirovat ostatní.
    Nabizim Ti prostor na Teepkovi – publikuje vase stezky, inspiruje ostatní.
    Teepek v tomhle jako radcovsky web může být tím spravnym místem, byt to můžeš klidně napsat i na křižovatku či jinam.

    A v neposlední řadě – nedávno šla výzva, ze se shání lide do revize stezek (pokud se nepletu). Přidej se, můžeš to ovlivnit ☺

    • Miki Stuchlej

      Ahoj,

      já to vidím dost podobně jako Ged. K tvému příspěvku. Myslím si, že prvek srovnání s ostatními může výrazně přispět ke snaze “překonat sám sebe” (viz USA).

      Vypíchl bych ale hlavně časovou náročnost a uchopitelnost stezek pro rádce a oddíly. Stezky, jak mi bylo řečeno, by mě jako rádci měli pomoct při tvorbě programu na schůzky a výpravy, ušetřit čas a námahu. Faktem ale zůstává, že stezkymi práci naopak přidělávají. Předně musím sám interpretovat nějak samotný bod, než začnu vymýšlet, jak vysvětlit jaho význam dětem. Toto mi nepřipadá jako ulehčení práce, nehledě na to, že bych měl ještě číst nějaké metodiky.

      Proto si myslím, že alespoň z části chce Ged říct, že mu nejde o sezky jako takové, ale o to, aby se ústředí nějakým způsobem zamyslelo nad tím, jak ulehčit oddílům a rádcům práci – a to buď přepracováním stezek, nebo vydáním materiálů pro tvorbu stezek vlastních či cokoliv jiného, co by práci s dětmi ulehčilo.

      Stezky vlčat považuji, naproti těm skautským, za příklad nástroje, který ulehčuje práci.

      Měj se, Miki

      • Vojta Petr

        O tom, že je třeba práci rádcům ulehčovat není žádná debata. To je jasné.
        S několika lidmi jsme se shodli, že rádcové mají jeden z nejtěžších úkolů v organizaci, ale zároveň se s nimi pracuje velmi málo (na “celostátní” úrovni jen skrze Žirafy a pomocí Rádcovského zápisníku). Takže hodně je toho na vedoucích oddílů, kteří už teď toho mají dost.

        Rozhodli jsme se, že to změníme. Nevím, koho, Miki, myslíš pod tím “ústředím”, nicméně bych na to zas tolik nečekal, to může být na delší dobu :)

        Chceme vzít Teepka, který teď sice nějakým způsobem s rádci pracuje, a chceme z něj udělat něco víc – nástroj, který nám jako organizaci pomůže “vychovávat” lepší rádce tak, aby skrze lepší program více zlepšovali svět a tak, aby vedoucí oddílu mohli věnovat síly i jinam.

        Součástí téhle nové koncepce určitě je i pomoc rádcům s prací se stezkami. Za každého, kdo bude mít chuť se přidat, budeme rádi.
        Stačí se ozvat (vojta@teepek.cz).

        Věřím, že to může být cesta, jak to řešit. Kdo do toho jde? :)

        • Tlampa

          Takováhle reklama, jo? Ale je to chválihodné, to zas jo. Ten záměr tu reklamu omlouvá :-)

          • Vojta Petr

            Nebudu přeci k dosažení cílů neustále vytvářet nové prostředky :-D

        • Miki Stuchlej

          Ahoj,

          tím “ústředím” myslím souhrn všech OJ, pracovních skupin, organizací ad. které svou činností ovlivňují celý Junák. Výrokem: ústředí by se mělo zaměřit na… chci říct, že subjekt, kterému přísluší vyjadřovat se k tématu by se jím měl zabývat.

          Mě je v podstatě jedno, jak dlouho to bude trvat, důležité je aby, se začalo něco dělat (alespoň by se nad tím mohl někdo zamyslet :))

  • Ady

    Ahoj, musím souhlasit i nesouhlasit. Je pravda, že nejvíc mi vždycky na stezce vadila nejednoznačnost a pro určitý věk taky neproveditelnost úkolů (jako třeba když v 1. stupni vidím pořád Zlepším se v …), kdy zvlášť mladší skauti těžko přijdou na to, jak poznat, že už bod splnili. Taky myslím, že leckteré body vyžadují přímo schůzky věnované stezce, což může dost zasahovat do plánu, pokud o to rádce úplně nestojí – a pak se snadno stane, že děcka chtějí plnit stezku, ale rádci se nelíbí, tak na ni kašle.

    Na druhou stranu vizuální provedení bych hodnotila kladně. Alespoň u nás v oddíle je fantasy dnes a denně tématem a příběhová stránka stezky je tak u nás velmi kladně hodnocená.

    Zároveň teda jako Miki musím vyzdvihnout stezku pro s+v, které vedu a stezku si nemůžu vynachválit a navíc se mi zdá hodně poutavá

Další čtení:

  • Dobrovolně dobrovolníkemDobrovolně dobrovolníkem Poslední dobou se mi stává, že si povídám s kamarády skauty a tematicky sklouzneme k tomu, co všechno ve skautu podnikáme. Zajímavá podobnost, která se možná až příliš často objevuje v našich rozho...
  • Placené činovnictví – mezi utopií a ústupkem z ideálů?Placené činovnictví – mezi utopií a ústupkem z ideálů? Rovering, činovnictví a kapitalismus. Jde to dohromady? Nedávno jsem si kladl otázku, co je tou neviditelnou silou, která způsobuje odliv činovnických kapacit v roverském věku z vedení oddílů. Neb...
  • 20 způsobů jak na vejce20 způsobů jak na vejce Taky tě překvapily Velikonoce? Máš sice vajíčka, ale na shánění barev už není čas? V duchu skautského hesla "Buď připraven" ti přinášíme návod, jak si ozdobit vejce za každých okolností. Možností ...